Ing. Jaroslava Óbertová, Ph.D.
jaderná a částicová fyzička, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT v Praze
Vystudovala obor Experimentální jaderná a částicová fyzika na FJFI. Vědeckou kariéru zahájila v Ústavu jaderné fyziky AV ČR. V roce 2017 obdržela Becquerelovu cenu za nejlepší výzkumnou práci v rámci doktorského studia a díky ní absolvovala stáž v Institutu pro jadernou fyziku v Orsay ve Francii. Později za svoji doktorskou práci získala i cenu rektora ČVUT. Postdoktorandské studium strávila na Univerzitě v Barceloně. Od roku 2020 působí na Katedře fyziky FJFI a již čtvrtým rokem organizuje akci Staň se na den vědkyní.
Čím se odborně zabýváte na ČVUT a co Vás na Vaší práci nejvíce baví?
Momentálně se zabývám studiem interakce částic s nenulovou podivností (obsahují podivný kvark „s“) s nukleony a atomovými jádry. Kromě toho také studuji jaderné efekty při produkci těžkých kvarkonií na jaderných terčících při srážkách těžkých iontů na urychlovačích LHC v CERNu a RHIC v BNL. Na mé práci mě nejvíc baví ten pocit, když vyvinete nějaký model, něco spočítáte, a vaše výsledky se pak shodují s experimentálními měřeními. To, že dokážete spočítat a předpovědět, jak se chová náš vesmír na té nejzákladnější úrovni, je k nezaplacení.
Co Vás přivedlo k vědě?
Vlastně mě věda přitahovala už od malička. Od chvíle, kdy jsem jako dítě nějak pochopila, co je to vesmír, mě nepřestal fascinovat. Když jsem jako malá sledovala filmy, kde vystupovali vědci, vždycky jsem chtěla být jako oni, umět vyřešit ty nejnáročnější úkoly. Ve škole mě matematika a fyzika bavily a šly mi, a někdy v předposledním ročníku na gymnáziu jsem se rozhodla, že půjdu studovat jadernou fyziku, a přihlásila jsem se na FJFI ČVUT v Praze. No a pak už to šlo skoro samo :-) Vlastně si plním svůj dětský sen stát se vědcem.
Jak se Vám daří sladit osobní a pracovní život?
Jsem maminkou čtyřleté holčičky a přiznávám, že je to občas náročné. Dřív to bylo jednodušší, ale teď už chcete najít ten správný balanc mezi rodinou a prací. Práce vědce je celkem časově flexibilní a na fakultě byli vždy vstřícní při slaďování práce a péče o malé dítě. Mám skvělého manžela, se kterým si rovnoměrně dělíme péči o dítě a domácnost. Můžu bez problémů odjet na konferenci nebo workshop, vždycky si to nějak zařídíme, aby to fungovalo. Vyžaduje to rozumné plánování a někdy i pomoc od hlídačky, když je potřeba, protože babičku či dědečka nemáme nablízku.
Doporučila byste vědeckou kariéru středoškolským studentkám? Pokud ano, proč?
Vědeckou kariéru bych určitě doporučila středoškolačkám, které baví objevovat, jak věci fungují, hledat odpovědi na zajímavé otázky, a které mají odhodlání zkoušet věci znovu a znovu, i když se jim něco nepovede. Věda vás musí bavit, abyste ji mohli dělat. Nejlépe to zjistíte při studiu přírodovědných nebo technických oborů. A i kdybyste se po studiu takových oborů rozhodly vědu nedělat, určitě vám poskytne solidní základ pro dobré uplatnění kdekoliv jinde.